Černobyl: Skryté příběhy

Největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky ze dne 26. dubna 1986 zná snad téměř každý. Tato jaderná havárie byla největším selháním technologie v dějinách lidstva, která se odehrála na území dnešní Ukrajiny nedaleko města Černobyl. Od tohoto technologického a také lidského neštěstí letos uplynulo již 35 let, to nám ale nebrání se k němu i nadále vracet. Mezi námi jsou totiž stále lidé, kteří si osudnou událost nejenže pamatují a měli to štěstí ji přežít, ale současně se také zasloužili o to, aby následky výbuchu nebyly ještě horší. Mnozí z nich bojovali proti neviditelnému a současně velice zákeřnému nepříteli, stali se svědky šokujících scén, riskovali své životy. Zachránili nejen Evropu, ale i celý svět před hrůznými následky jaderné katastrofy, která nám, i když se to možná nezdá, hrozí i v době současné moderní civilizace.

In Silico

Mozek – zdaleka vůbec nejkomplexnější útvar v nám známém vesmíru, který skrývá mnohá, pro nás stále neřešitelná, tajemství. Během nepředstavitelně dlouhého období probíhající evoluce na planetě Zemi došlo ke vzniku vysoce organizovaného shluku 100 miliard nervových buněk (tzv. neuronů), který nakonec vedl u nás lidí až ke vzniku vědomí. Současná neurověda toho o procesech uvnitř našeho mozku stále ví poměrně málo, ale to vůbec neznamená, že bychom s fascinujícím výzkumem měli přestat. S velkým odhodláním se proto tohoto úkolu ujal také přední světový neurolog Henry Markram, který v roce 2009 oznámil světu svůj ambiciózní plán, že během deseti let vytvoří digitální kopii funkčního mozku v prostředí superpočítače…

Oeconomia

Většina dnešních peněz nemá fyzickou podobu – to třeba znamená, že kdyby se všichni lidé naráz rozhodli ze svých účtů vybrat veškerou hotovost, nestačily by k tomu dnes existující vytištěné bankovky a mince. Kde se tedy vzala čísla vyjadřující hodnotu našeho jmění na bankovních účtech a odkud se vlastně berou samotné peníze? Dokument Oeconomia německé režisérky Carmen Losmann zkoumá jádro současného finančního systému, rozebírá paradoxy nepřetržitého ekonomického růstu a dává konkrétní podobu systému, jehož mechanismy mimo jiné přispívají k ekonomické nerovnosti mezi obyvateli této globalizované planety. Vydáme se po stopách celého samotného problému, ale také poukážeme na jeho původce – vrcholné představitele podniků a bank, kteří ve výsledku ani nevědí, jak jejich systém vlastně funguje. Zdrojem dodatečných peněz, pokrývajících zisky a celkový růst ekonomiky, je totiž dluh…

Vetřelec na jevišti

Film Vetřelec od Ridleyho Scotta není třeba představovat. Jedná se o jeden z nejstěžejnějších filmů žánru science fiction, který si získal fanoušky po celém světě. Jedna nevšední parta z Anglie, milující tento film, dostala skutečně bláznivý nápad. Zinscenovat stejnojmenné představení na divadelních prknech s minimálním rozpočtem. To, co vzniklo, nelze jedním slovem popsat, tohle se prostě musí vidět!

Poutavý a zábavný dokument režisérské dvojice Danielle Kummer a Lucy Harvey sleduje realizaci tohoto divadelního nápadu, od prvotních čtených zkoušek, přes výrobu dekorací až po samotnou premiéru na v divadle West End v Londýně. Tento dokument vám dokáže, že někdy skutečně stačí mít dostatečnou porci důvtipu, být odhodlaným fanouškem a hlavně mít dost velkou odvahu tento bláznivý nápad realizovat!

Vznik kyberpunku

Kyberpunk je subžánr science fiction – svět technologických a vědeckých vymožeností, umělé inteligence a kybernetiky, zasazený do kontrastu s rozpadem společnosti. Kořeny kyberpunku lze najít ve sci-fi hnutí 60. a 70. let 20. století jménem Nová vlna, za kterým stojí spisovatelé takových jmen, jako jsou Philip K. Dick, Roger Zelazny, Harlan Ellison nebo William Gibson. V tomto pokračování prvního filmu s názvem The Origins of Cyberpunk se vydáme a zavzpomínáme v hodině a půl na významné filmy 90. let 20. století, jako je například Total Recall (1990), Screamers (1995), Terminator 2 (1991), Ghost in the Shell (1995), Robocop 2 (1990), Demolition Man (1993) nebo Soudce Dredd (1995). A nezapomeneme samozřejmě také ani na počítačové hry – Final Fantasy VII, Shadowrun, Syndicate, Blade Runner Game a mnohé další.

Zrod synthwave

Synťáková kultura zažila své znovuzrození roku 2011 díky filmu Drive. Tento hudební styl tu ale je už od konce 80. let. Doprovázel nás v arkádových videohrách, starých „béčkových“ filmech i v legendách jako je Blade Runner. Zrod synthwave je hudební dokument od Ivána Castella, kterým vás provede hlas Johna Carpentera, světoznámého režiséra filmů (Věc) a ukáže vám největší hudebníky a umělce tohoto žánru. Jména jako Carpenter Brut, Power Glove, Perturbator a mnoho dalších se vám představí v neonové záři. Odkud čerpali svou inspiraci a čím to je, že se tento styl stává čím dál tím populárnější napříč kulturním odvětvím? Pohodlně se usaďte, začíná jedna velká pestrobarevná rytmická jízda, která pohnula hudebním průmyslem.